Drahomíra Šinoglová patří mezi méně známé postavy disentu. Avšak její osud nebyl o nic méně dramatický než osud těch nejaktivnějších protirežimně nastavených lidí.
Drahomíra Šinoglová se do vězení dostala pouze za to, že četla zakázanou literaturu vydávanou v edici Petlice. Na rodném Znojemsku v době normalizace poslouchala rádio Svobodná Evropa a Hlas Ameriky, kde se dozvěděla o Pavlu Kohoutovi. Se svým mužem se za ním tehdy vydala na jeho chatu na Sázavsko.
Kohoutovy knihy při domovní prohlídce brzy zabavila Státní bezpečnost a oba manželé byli odsouzeni za přípravu pobuřování a rozmnožování samizdatu. To se ovšem nikdy neprokázalo. Šinoglovi knihy nikde nešířili, nikomu nepůjčovali.
Drahomíra byla tehdy čerstvě těhotná a před StB se začala ukrývat. Útočiště jí tehdy poskytla rodina Roubalových (patřili také k signatářům Charty 77) na své chatě. Drahomíra se při domovních prohlídkách skrývala ve starých kamnech.
Bylo po ní vyhlášeno celostátní pátrání. Půl roku po porodu nakonec ve vězení skončila, půlroční miminko umístili do kojeneckého ústavu. Díky mezinárodnímu ohlasu a solidaritě a petici, která po jejím rodném kraji kolovala, ve vězení pobyla měsíc.
Text: Naďa Straková
