Výrazná postava jihomoravského katolického disentu, spisovatelka Iva Kotrlá, podepsala Chartu 77 až v r. 1986. Podepisovat Chartu 77 se všemi naráz podle ní nemělo smysl, protože by je všechny pozavírali. „V r. 1986 už jsme byli stejně profláklí, že už bylo zbytečné si dávat pozor,“ vzpomíná na svou signaci.
Pronásledování disentu mimo velká města bylo daleko tvrdší. I rodina Ivy Kotrlé žijící na Kyjovsku a Znojemsku si zažila své – domovní prohlídky, šikanu, vyhazovy z práce, děti nemohly studovat. Za účast na akcích v r. 1968 nemohla dokončit školu a tak pracovala jako uklízečka. Její knihy byly během normalizace zakázané. V r. 1978 jí v Římě vyšla první básnická sbírka Zde v pochybnosti.
S manželem Zdeňkem Kotrlým byla přes české emigranty v zahraničí zapojena do činnosti katolických skupin. Manželé Kotrlí odmítali posílat své děti do pionýrských kroužků a svazu mládeže. Na své chalupě na jihovýchodní Moravě pořádali disidentské čtenářské besedy, jejichž programem bylo například hodnocení časopisu Obsah, na jehož samizdatovém vydávání se podílela. Po zabavení její knihy Odchyt andělů v roce 1984 při pašování do Rakouska nastala vlna šikany celé rodiny. Ze Západu se jim od křesťanů tehdy dostalo velké solidarity.
Text: Naďa Straková
