Dne 26. listopadu 2018 se v brněnské Kavárně Anděl na Gorkého 34 uskutečnilo setkání nad pozoruhodnou knihou Bytová revolta: Jak ženy dělaly disent. Pozvání přijala Eva Joachimová, Helena Klímová, Květa Princová, Jana Soukupová a Anna Šabatová, která přišla i se svým manželem Petrem Uhlem. Čtenáři a čtenářky zaplnili kavárnu do posledního místa, na některé místo ani nezbylo. Setkání iniciovala a pořádala Jana Černá, bývalá knihovnice brněnského Mahenova památníku.
Legenda kulturního undergroundu a propagátorka komunitního bydlení Květa Princová promluvila o žití „na barácích“, Eva Joachimová se na chvíli „vrátila domů“, protože přímo na ulici Gorkého v sedmdesátých letech minulého století pět let žila. Anna Šabatová přiblížila dění v té době osobní vzpomínkou, na niž reagovala aktivní čtenářka chválou Jaroslava Šabaty, jehož měla možnost poznat jako studentka.
Další návštěvnice vznesla dotaz na komunitní bydlení. Ukázalo se, že vzorem pro takový způsob života byl byt Dany a Jiřího Němcových, kde se někdy sešlo i sto lidí, a v nouzi tam nějakou dobu žila také Eva Joachimová.
Dále padl dotaz, zda se dotyčné ženy nebály o děti, jelikož mnozí lidé tehdy svou konformitu omlouvali strachem o ně. Všechny účastnice včetně později přišlé Heleny Klímové se však shodly na tom, že to dělaly právě pro děti. A děti to chápaly, i když jim činnost jejich rodičů přinášela problémy.
V nebezpečných chvílích si rodiny pomáhaly navzájem, vždy se našel někdo, kdo se o děti postaral. Pocit, že člověk na to není sám, byl hodně povzbuzující.
Práce se nedělila na ženskou a mužskou, každý dělal, co zrovna bylo potřeba. Na dotaz o solidaritě žen na celém světě byla odpověď, že násilné zasahování do jiných kultur vhodné není. Zatímco když se někdo s jinou kulturou do nějaké země přistěhuje, měl by se přizpůsobit té místní. Manželé Anna Šabatová a Petr Uhl byli tázáni, jak se jim žije s rozdílnými politickými názory. Oba odpověděli, že takové problémy neřeší, a Petr Uhl využil této příležitosti k poděkování své paní, která se po návratu domů z úřadu veřejné ochránkyně lidských práv stává ošetřovatelkou a v těžké nemoci mu zachránila život.
Jedna z návštěvnic vyslovila pochybnost o možnosti vymoci si spravedlnost v současné době a doložila to konkrétním příkladem, v odpověď však bylo řečeno, že je to stále ještě dobré, jen se nesmíme dát. Novinářka Jana Soukupová všem doporučila knihu Saši Uhlové Hrdinové kapitalistické práce. Dalo by se povídat ještě dál, každá z účinkujících by si zasloužila samostatnou besedu, ale vlaky a autobusy nečekají.
Sepsala Jana Černá, pořadatelka setkání a bývalá knihovnice Mahenova památníku.