Tři dny před závěrečnými státnicemi v roce 1971 byla Zuzana Richterová (1948), rodačka z Brna, zatčena a odsouzena. Za vybízení k neúčasti ve volbách do Národní fronty si vysloužila půlroční vazbu a následně pětiletou podmínku. Ze studií na Filozofické fakultě na tehdejší brněnské Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně byla vyloučena. Chartu 77 podepsala v první vlně už v prosinci 1976, v lednu po jejím zveřejnění přišly represe: domovní prohlídky, vyhazov z práce. „Při té naší domovní prohlídce byl stejný vyšetřovatel, který mě zatýkal už v roce 1971,“ zavzpomínala před lety Zuzana Richterová pro server iDnes.cz. Několikrát se posléze pokusila o přijetí na filozofickou fakultu, ale marně. Buď ji nepřijali, nebo nedlouho po přijetí vyhodili. Živila se jako uklízečka a sociální pracovnice. V brněnském bytě proslulého jihomoravského disidenta Jiřího Müllera se v době normalizace účastnila bytových seminářů a divadla. Koncem osmdesátých let se nakonec podobně jako mnozí její přátelé rozhodla i s celou rodinou pro odchod ze země. Po pádu komunismu se vrátila do Československa a filozofickou fakultu konečně dostudovala.
Text: Naďa Straková