News

11.9.2017
Jarmila Johnová se narodila v Praze v roce 1949. Protirežimní dokumenty začala opisovat během vysokoškolských studií, po podpisu Charty 77 portfolio protirežimních aktivit rozšířila. Fotografovala demonstrace na podporu lidských práv a setkání chartistů a chartistek, pomáhala šířit texty Charty 77 a samizdatové Lidové noviny. Od 80. let se věnuje ochraně životního prostředí a pracuje pro iniciativu Pražské matky. Byla jste jedna z prvních, která Chartu 77 podepsala.
19.8.2017
Ivanka Lefeuvre (dříve Hyblerová) jen díky podrobně vedeným svazkům StB má dnes přesný přehled o tom, v čem všem se kolem Charty 77 angažovala. Za léta v exilu, pro který se v roce 1982 spolu s manželem Martinem Hyblerem rozhodla, toho spoustu vytěsnila. Prvních sedm let života v nové zemi se snažila rodinu uživit z jednoho platu vychovatelky. Později se jí podařilo i ve Francii navázat na kariéru psycholožky. Okolnosti nuceného vystěhování z Československa v rámci akce „Asanace“ popsala v knize Migrace 1982.
17.8.2017
Eda Kriseová měla v šedesátých letech nakročeno ke kariéře úspěšné reportérky. Po zákazu Literárních novin se její jméno octlo na seznamu lidí, kteří nesměli publikovat. Útěchu z existenciální krize, která ji zasáhla po ztrátě milovaného zaměstnání, našla ve světě psychicky nemocných lidí a psaní fikce. Po krátkém exkurzu ve službách prezidenta Václava Havla se vrátila k psaní a cestování. Eda Kriseová se narodila v Praze v roce 1940. Rok 1968 byl pro vás přelomový. V čem přesně?
11.8.2017
Eva Joachimová byla matkou tvrdošíjně vedena ke komunismu, s okupací Československa v srpnu 1968 ztratila životní perspektivu. Původním povoláním programátorka, po mateřské dovolené v roce 1979 přišla o zaměstnání. Po roce 1989 byla zástupkyní starosty na Praze 1, chtěla dělat práva a politiku, ale problémy se zdravím ji nasměrovaly jinou cestou. Navázala na svoji zálibu v učení starých čínských mistrů ham yu a v letech 1993–2002 studovala tradiční čínskou medicínu na Evropské univerzitě. Dnes žije na mlýně, kde pořádá divadlo, přednášky, semináře. Je autorkou mnoha publikací.
10.8.2017
Dovolujeme si vám představit chronologii, kterou vypracovala RNDr. Kamila Bendová za účelem prezentace v Knihovně Václava Havla. Najdete v ní přehled mluvčích Charty 77 a dokumenty, které vydávali, událostí a některých zásadních myšlenek. Tímto p. Bendové děkujeme za laskavé poskytnutí.
9.8.2017
Jana Soukupová nebyla přijata na vysokou školu, tak se rozhodla pracovat jako dělnice, aby nepodporovala komunistický režim jinou profesí. V jejím bytě se sice scházeli disidenti z Brna a okolí, ale Prohlášení Charty 77 nikdy nepodepsala. Její disidentská činnost spočívala zejména v psaní do samizdatového časopisu Host. A psaní neopustila ani po sametové revoluci, kdy spoluzakládala Moravské noviny, a pokračuje v něm dosud. V roce 2010 vydala v nakladatelství Host knihu Nepoddajní aneb Nešlo to jinak, která mapuje situaci disentu na jižní Moravě.
26.7.2017
Marii Rút Křížkovou (1936, Miličín) celoživotně ovlivnilo setkání s básněmi Jiřího Ortena. To ji také přivedlo k vysokoškolskému studiu na FF UK, obor pedagogika a literární historie. Plán připravit a vydat kompletní literární dílo Jiřího Ortena se však kvůli jejímu protestu proti okupaci v roce 1968 neuskutečnil. Nesměla vydávat, přišla o zaměstnání učitelky. Na chvíli našla útočiště v pražské Židovské náboženské obci, později se živila jako lesní dělnice a třídička pošty a do toho neochvějně čelila četným výslechům Státní bezpečnosti.
25.7.2017
Silvestra Chnápková (1954) se svým mužem Jaroslavem Šímou Chnápkem chtěli být na svém mlýně na Domažlicku co nejvíc nezávislí na státním aparátu. Tomu se ale jejich touha po soběstačnosti nelíbila a zahájila šikanu, která vedla až ke združstevnění celého objektu. Do soudního procesu zasáhl nečekaný běh dějin, Chnápkovi ve mlýně zůstali a dodnes tam provozují keramickou dílnu a galerii.
6.7.2017
Věra Roubalová Kostlánová (1947) se narodila v Praze v židovské rodině. Její otec byl v padesátých letech odsouzen komunistickým režimem na mnoho let ve vězení. Jako studentka pomáhala v roce 1969 organizovat pohřeb Jana Palacha. Z politických důvodů se dostala jen na strojní průmyslovku. Poté vystudovala strojní fakultu ČVUT.  Spolu s manželem Pavlem Roubalem podepsala v lednu 1977 dokument Charta 77. Manžel byl člen VONS. Roubalovi pomáhali především vázáním a šířením zakázaných knih.
5.7.2017
Marta Kubišová (1942) o extrémní převraty ve svém životě neměla nouzi. V roce 1968 stála s kapelou Golden Kids na vrcholu slávy, koncertovala, dostávala nabídky ze zahraničí, nahrávala desky, hrála v divadle a ve filmech. Její pěvecký vzlet utnula jedna píseň režimem vnímaná jako protest proti vstupu Varšavských vojsk na území Československa. A ta samá píseň o dvacet let později odstartovala její umělecký comeback.   Jak jste reagovala na 21. srpen 1968?

Pages