Aktuality

26.7.2017
Marii Rút Křížkovou (1936, Miličín) celoživotně ovlivnilo setkání s básněmi Jiřího Ortena. To ji také přivedlo k vysokoškolskému studiu na FF UK, obor pedagogika a literární historie. Plán připravit a vydat kompletní literární dílo Jiřího Ortena se však kvůli jejímu protestu proti okupaci v roce 1968 neuskutečnil. Nesměla vydávat, přišla o zaměstnání učitelky. Na chvíli našla útočiště v pražské Židovské náboženské obci, později se živila jako lesní dělnice a třídička pošty a do toho neochvějně čelila četným výslechům Státní bezpečnosti.
25.7.2017
Silvestra Chnápková (1954) se svým mužem Jaroslavem Šímou Chnápkem chtěli být na svém mlýně na Domažlicku co nejvíc nezávislí na státním aparátu. Tomu se ale jejich touha po soběstačnosti nelíbila a zahájila šikanu, která vedla až ke združstevnění celého objektu. Do soudního procesu zasáhl nečekaný běh dějin, Chnápkovi ve mlýně zůstali a dodnes tam provozují keramickou dílnu a galerii.
6.7.2017
Věra Roubalová Kostlánová (1947) se narodila v Praze v židovské rodině. Její otec byl v padesátých letech odsouzen komunistickým režimem na mnoho let ve vězení. Jako studentka pomáhala v roce 1969 organizovat pohřeb Jana Palacha. Z politických důvodů se dostala jen na strojní průmyslovku. Poté vystudovala strojní fakultu ČVUT.  Spolu s manželem Pavlem Roubalem podepsala v lednu 1977 dokument Charta 77. Manžel byl člen VONS. Roubalovi pomáhali především vázáním a šířením zakázaných knih.
5.7.2017
Marta Kubišová (1942) o extrémní převraty ve svém životě neměla nouzi. V roce 1968 stála s kapelou Golden Kids na vrcholu slávy, koncertovala, dostávala nabídky ze zahraničí, nahrávala desky, hrála v divadle a ve filmech. Její pěvecký vzlet utnula jedna píseň režimem vnímaná jako protest proti vstupu Varšavských vojsk na území Československa. A ta samá píseň o dvacet let později odstartovala její umělecký comeback.   Jak jste reagovala na 21. srpen 1968?
29.6.2017
Květa Princová (1950) se se svým mužem Janem Princem vepsali do dějin disentu jako neúnavní propagátoři komunitního žití na tzv. barácích. Nenechali se odradit, ani když jim StB nechala dům vyhodit do povětří nebo když jim dům zamořili slzným plynem. Po celou domu života na barácích opisovala samizdatové texty. Byla v trojici posledních mluvčích Charty 77. Dvacet let po pádu komunismu si v jednašedesáti letech udělala doktorát z aplikované etiky. Dnes pracuje jako odborná asistentka na Katedře křesťanské sociální práce na Palackého univerzitě v Olomouci.
8.6.2017
RNDr. Kamila Bendová (1946) je matematička a logička, vystudovala Matematicko-fyzikální fakultu UK, pracovala v Matematickém ústavu ČSAV. Od roku 1992 přednášela na katedře logiky Filosofické fakulty UK. Publikovala odborné články v oboru matematiky (časopisy Kybernetika, CMUC aj.). Pracovala dále jako inspektorka Úřadu na ochranu osobních údajů. Byla aktivní účastnice disentu, manželka filosofa, matematika a politika Václava Bendy, se kterým vychovala šest dětí.
5.6.2017
MUDr. Irena Moudrá Wünschová (1957) neměla k disentu díky své rodině nijak daleko. Nejblíž se k němu dostala během svého manželství se signatářem Charty 77 Janem Wünschem. Prohlášení Charty sice nikdy nepodepsala, ale pohybovala se v zákulisí disidentského hnutí na severu Čech. Těhotná řídila Trabant a pašovala zakázanou literaturu přes hranice. Díky povolání manžela procestovali Českou republiku v maringotce, potkávala nejrůznější skupiny lidí z disentu, kterým říká "krystalizační jádra".
11.5.2017
Dana Němcová se narodila 14. ledna v 1934 v Mostě. Byla jednou z prvních signatářek Charty 77. V roce 1979 byla držena ve vazbě. Poté nesměla provozovat psychologii, kterou vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Následující léta pracovala jako uklízečka. V té době se stala spoluzakladatelkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). V lednu 1989 působila jako mluvčí Charty 77. Po roce 1989 byla kooptována za Občanské fórum do poslanecké sněmovny. Po odchodu z politické scény se věnovala hlavně pomoci uprchlíkům.
2.5.2017
Rodačka z Malé Strany Dáda Libánská si cestu k Chartě 77 našla sama navzdory otci, jenž byl přesvědčený komunista. V bytě na Kampě opisovala samizdat, například román Egona Bondyho Invalidní sourozenci, na baráku v Letkách pořádala koncerty, filmové minifestivaly, výstavy.  Po šikaně, která následovala po podpisu Charty 77, se s mužem rozhodli, že kvůli dětem odejdou ze země. V roce 2003 se natrvalo vrátila na Malou Stranu.
18.4.2017
Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. se celoživotně se zabývá ochranou lidských práv. V roce 1971 byla trestně stíhána pro účast na letákové akci proti volbám, vzata do vazby a odsouzena za podvracení republiky na tři roky. Je signatářkou Charty 77 a její mluvčí v roce 1986. Vydávala periodikum Informace o Chartě 77 (INFOCH) a je spoluzakladatelkou Výboru na ochranu nespravedlivě stíhaných (VONS). V letech 2008–2013 byla předsedkyní Českého helsinského výboru, v letech 2001–2007 byla zástupkyní veřejného ochránce práv, od roku 2014 je ombudsmankou. Je držitelkou Ceny OSN za obranu lidských práv, české prezidentské Medaile za zásluhy, ceny Alice Garrigue Masarykové, udělované velvyslancem USA, a Velitelského kříže Řádu za zásluhy Polské republiky.

Stránky