Aktuality

14.2.2017
Jiřina Dostálová (1965) Chartu 77 podepsala až v roce 1987. Její podpis byl zveřejněn o rok později. Přesto, že nepatřila k nejznámějším disidentům, zažívala po podpisu na vlastní kůži represe komunistického režimu – několikahodinové výslechy, domovní prohlídky, cenzuru pošty, ponižování. StB ji dokonce hrozila, že její osmiměsíční dceru umístí do dětského domova.
14.2.2017
Hana Holcnerová (1960) podepsala Prohlášení Charty 77 těsně před pádem komunismu, v lednu roku 1989. Představovala generaci mladých lidí, pro které podpis Charty nebyl tak důležitý a která neměla přímou zkušenost se šikanou státního aparátu z dob Pražského jara. Daleko podstatnější jim přišla změna režimu. Impulsem k zapojení se do protirežimních aktivit pro ni byl rozhovor na rádiu Svobodná Evropa s Václavem Havlem a Pavlem Tigridem.
14.2.2017
Ivanka Lefeuvre, původním příjmením Šimková, známá také jako Hyblerová, patřila mezi nejhlasitější kritiky „normalizace“ a komunistického režimu už na vysoké škole. Za rozšiřování letáků vyzývajících k bojkotu voleb do Federálního shromáždění skončila na šest měsíců ve vazbě. Chartu 77 podepsala hned v první vlně v prosinci 1976, její muž až o rok později.
14.2.2017
Květa Princová (1950) si v roce 1976 koupila s mužem dům v Rychnově na Děčínsku, aby v něm založila podobné místo setkávání svobodomyslných lidí, jakým byl slavný byt Dany a Jiřího Němcových v pražské Ječné ul. „Kdekdo si dneska myslí, že Charta 77 byla vyjádřením politického postoje, ale to není pravda,“ řekla Květa Princová týdeníku Respekt o své motivaci Chartu podepsat. „Bylo to vyjádření životního postoje. Chtěli jsme jenom normálně žít.“
14.2.2017
Božena Komárková (1903-1997) patřila mezi první signatáře Charty 77 v Brně. „Podepsala jsem ji s velkým vnitřním ulehčením,“ říká v knize Marty Markové Olga Havlová a ty druhé - o ženách ve vnitřní emigraci. Tuto osobitou filozofku, teoložku a nekompromisní obhájkyni lidských práv jen tak něco nezlomilo. Během svého čtyřiadevadesátiletého života zažila několik dramatických zvratů. Přežila čtyřleté věznění v koncentračním táboře, několik vyhazovů z práce, zákaz publikovat, o fous unikla vězení v gulagu na Sibiři.
14.2.2017
Přečtěte si text Marcely Linkové na téma žen kolem Charty 77 a v disentu: "Na první pohled by se mohlo zdát, že ženy do aktivit Charty 77 zapojovaly méně výrazně. Pohled druhý ale nabízí vrstevnatější obraz."
14.2.2017
Česko-francouzská historička umění Anna Fárová (1. června 1928, Paříž, Francie – 27. února 2010 Jindřichův Hradec) se v bývalém Československu a následně České republice zasloužila o prosazení oboru fotografie. Byla autorkou mnoha monografií o zahraničních i českých fotografech. Dokonce přesvědčila francouzského fotografa Henriho Cartiera-Bressona, aby mohla v Československu vydat jeho monografii (1958). Jednalo se o první knihu tohoto žánru v Evropě.
14.2.2017
Marie Benetková (1945) se se svým budoucím mužem Vratislavem Brabencem, výraznou postavou českého hudebního undergroundu, seznámila v době, kdy pracovala jako ošetřovatelka koní v pražské jízdárně. Původně se učila pekařkou, ale z učení zběhla a vystřídala celou řadu povolání. Pracovala jako komparzistka na Barrandově, prodavačka zeleniny, reklamní referentka, servírka, zahradnice, průvodkyně na hradě. V září 1976 se osobně zúčastnila soudního procesu s kapelou The Plastic People Of The Universe, jejíž členem Brabenec byl.
14.2.2017
Jarmila Stibicová (1933) byla mezi prvními signatáři v Pardubicích. Po smrti studenta Jana Palacha, který se v lednu 1969 upálil na protest proti potlačování svobod a pasivní společnosti, organizovala hladovku na dodržování jeho požadavků. V listopadu 1969 stála před soudem za organizaci stávek k prvnímu výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. V roce 1970 pro režim už tak nepohodlná, že musela odejít ze střední průmyslové školy, kde učila. Přesto svou disidentskou práci nevzdala.
14.2.2017
Tři dny před závěrečnými státnicemi v roce 1971 byla Zuzana Richterová (1948), rodačka z Brna, zatčena a odsouzena. Za vybízení k neúčasti ve volbách do Národní fronty si vysloužila půlroční vazbu a následně pětiletou podmínku. Ze studií na Filozofické fakultě na tehdejší brněnské Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně byla vyloučena. Chartu 77 podepsala v první vlně už v prosinci 1976, v lednu po jejím zveřejnění přišly represe: domovní prohlídky, vyhazov z práce.

Stránky